Vzpomínka na kurz knižní vazby

 

            Ve dnech 20. - 22.2. jsme se zúčastnily kurzu Knižní vazby v Lokti nad Ohří, pod vedením Mgr. Jany Lieblové. Původně jsme se přihlásily 4, ale bohužel 2 zasáhla chřipková epidemie. Ve dvou, já (Hela) a Petra jsme se vydaly v pátek odpoledne na cestu, abychom úderem 17,00 hodiny zasedly s dalšími kurzistkami, ze všech koutů republiky, do lavic.

            Páteční podvečer jsme se seznámily, naučily se a i vyzkoušely dekorování papíru. Zvládly jsme různé techniky, více či méně známe, např.: muchláž, bubliňák, benzíňák, škrobák, atd. Archy papírů nám do rána uschly a byly k dalšímu použití.

            Celou sobotu jsme se věnovaly knižní vazbě, nejprve teoreticky a pak i prakticky. Od lektorky jsme dostaly balíček s pomůckami: knihařskou kost, knihařské plátno a kapitálky v několika barvách. A už jme se pustily do díla. Většina z nás si stačila vyrobit 2 knížky. Samy jsme sešívaly štůčky za pomoci tkalounku (který nám stále vypadával), šitím nebo lepením přichytávaly předsádku, barvily ořízku a připravovaly desky knih. Při práci jsem si dokázala představit, že v minulosti byly knihy placeny i stádem krav a ovcí. Na desky i předsádky jsme používaly námi dekorované papíry.

            Nedělní dopoledne jsme zahájily návštěvou Muzea knižní vazby, na radnici v Lokti. Tuhle úžasnou podívanou Vám nebudu popisovat, ale doporučím Vám ji navštívit.

            Po návratu do učebny nastala chvilka překvapení, protože jsme naše knihy vlepovaly do desek. Tak se nejlépe pozná, jak pečlivě a přesně jsme pracovaly. Všechny na 1!!! Zatím co jme nechaly knihy ještě v lisu, tak jsme si zkusily různé grafiky (monotip, linorit atd.).

 

            Dnes, když beru knihu do ruky, už nekoukám jen na titul, autora, obsah, ale prohlédnu si, jaký papír je použitý, jestli je předsádka šitá nebo lepená. Na knihu koukám jako na kus tradičního řemesla.

 

            Chtěla bych poděkovat lektorce, paní Janě, za její srozumitelné podání, obrovskou trpělivost a vůbec chuť, podělit se o své poznatky a zkušenosti a předat je dál. Dík patří také Jindřišce Markové, která vše fotila a natáčela, krásně zpracovala a zaslala.